Má múza štěstí: Gretchen Rubin

Kolik knížek o sebe rozvoji jste četli? Pravděpodobně několik (nebo pokud máte štěstí, tak žádnou!). Kolik z nich vám něco přineslo z dlouhodobého hlediska? Možná jenom pár, pokud vůbec nějaké. Když mi bylo kolem dvaceti, tak jsem jich přečetla desítky. Všechny byly úžasně inspirující, jenže se mi nikdy nepodařilo je aplikovat, protože jejich inspirativnost trvala přibližně den a půl. O dekádu později jsem přišla na to proč. Byly totiž moc abstraktní a nepraktické na to, aby mě donutily se dlouhodobě změnit. Už si nepamatuji, jak přesně jsem se před třemi lety dozvěděla o Gretchen Rubin, ale okamžitě jsem si objednala její dvě knihy. I když jsem je přečetla až rok poté, Gretchen jsem si zamilovala a stala se mou oblíbenou spisovatelkou píšící o štěstí (což už jste si asi domysleli, protože jsem ji zmiňovala už několikrát ve svých článcích!).

Méně šílených řešení, více dosažených změn

I já měla své divoké období. Když mi bylo kolem dvaceti, tak jsem se asi po měsíci rozhodla, že můj vysněný obor na univerzitě není to pravé. Táta mi tehdy domluvil cestu kamionem do Švédska, kam jsem se vydala sama můj první sólo výlet. Anglicky jsem téměř neuměla, jezdila jsem stopem, spala u neznámých lidí přes Couchsurfing, pracovala na Reggae festivalu a poprvé se spřátelila s lidmi z Afriky. Dokonce jsem přespávala u Nigerijců a Tanzanijců, což můj děda málem nepřežil. Byl to úžasný zážitek, potkala jsem skvělé lidi a měla hrozné štěstí, že vše šlo bez problémů. Samozřejmě tato cesta byla i způsobem, jak se vypořádat se svými tehdejšími problémy. Výlet to byl skvělý, ale problémy mi to nevyřešilo. Teď, když jsem starší, tak bych takový výlet už nikdy nepodnikla, a vlastně už ani nemám potřebu podnikat šílené věci (život v Zambii nepovažuji za šílený, pokud jste chtěli namítnout, že žít v Africe je šílenost!).

Stopem v Norsku

Nyní jsem se usadila na jednom místě a založila si rodinu. Už nejsem ta hipísačka se sklonem k sobeckosti a beze strachu ze stopování či přespávání u neznámých lidí. Už nejsem ta holka, která hledala štěstí skrze čtení sebe rozvojových knih, cestováním, novými zážitky či pár ne tak skvělými strategiemi, které raději nebudu zmiňovat. Paradoxně současný okamžik mého života je ten okamžik, který jsem dlouho hledala. Konečně si připadám, že se učím, rostu a posunuju ke svému lepšímu a šťastnějšímu já. Možná je to jen věkem, dítětem nebo správným partnerem, ale kdo ví.

82 kilometrů pěšky za dva dny, Norsko

Možná si říkáte, co tímto příběhem sleduju? Knihy Gretchen jsou totiž o životě a snahou být lepší (a šťastnější) bez nutnosti dělat drastické, šílené nebo riskantní kroky, tak jak jsem to řešila dříve. Gretchen nedává abstraktní rady jako „žijte v přítomném okamžiku“, „odjeďte do Indie a rok meditujte“ nebo „nalezněte své totemové zvíře“. Co miluju na její práci je to, že je velmi praktická a snaží se zlepšit svůj život v rámci každodenního běžného života. Navíc vám svá řešení nenutí a zdůrazňuje, že pro každého funguje něco jiného.

A právě tohle je to, co fungovalo pro mě. Proto jsem se rozhodla s vámi sdílet její knihy. Třeba vás také inspirují nebo si aspoň dobře počtete při kávě.

Nejdřív činy, pak slova

Než začnu psát o knihách, dovolte mi se na pár odstavců pozastavit a povědět vám o tom, co jsem díky těmto knihám změnila já. Gretchen píše, že se nejlépe učí ze zkušeností ostatních lidí. Já to mám podobně, a možná i proto pro mě různé rady z jejích knih byly realizovatelné. Co jsem tedy změnila ve svém životě po přečtení knih a sledování Gretchen na sociálních sítích?

Skupinka štěstí

Ke konci knihy Projekt štěstí, Gretchen nabádá své čtenáře k vytvoření jejich vlastních projektů štěstí a diskusních skupinek. Já sice neměla v plánu vytvářet svůj roční projekt štěstí, ale myšlenku jsem adaptovala a rozhodla se zkusit založit skupinku štěstí. I když jsem nevěděla, zda to bude někoho zajímat, tak jsem s tímto nápadem oslovila pár svých kamarádek. No a zafungovalo to. Už pět měsíců se jednou měsíčně scházíme na virtuální kafe většinou v pátek ráno. Sdílíme, co se nám povedlo, nepovedlo nebo s čím bychom chtěly poradit. A je to super! Díky této skupince jsem se konečně odhodlala k psaní, dozvěděla se spoustu tipů ohledně třeba marketingu, koučování nebo nového čtení. Kromě toho je taky skvělé mít prostor, kde můžu konstruktivně řešit spoustu věcí, opravdu to není skupinka několika žen, které si stěžují a nic neřeší!

Osobní přikázání

Tohle je stále se rozvíjející proces, o kterém mám v plánu napsat více v prosinci. Osobní přikázání jsou naše hodnoty, kterými se v životě řídíme. Vždycky mi to připadalo hrozně abstraktní, sednout si a zamyslet se, co jsou vlastně ty moje životní hodnoty. Pokud jste to ale někdy zkusili, tak asi budete souhlasit, že je to hrozně těžké (ale musím uznat že přínosné!). Po poslechnutí jednoho z podcastů Petra Ludwiga a zmínkách Gretchen Rubin o osobních přikázáních jsem se rozhodla, že se nad tím pro jednou zamyslím a sepíšu si je, a hlavně, pokusím se jimi řídit. Prozatím mám tři:

  • Neřeš to
  • Pokud něco chceš, tak si o to řekni
  • Je to opravdu důležité?

Pokaždé, když jsem v nějaké situaci, kterou musím řešit, si na tyto přikázání vzpomenu a snažím se jimi řídit. Ne vždycky se mi to povede, ale určitě je to lepší než bez nich!

Můj vztah

Lepší vztahy jsou jedním z hlavních předpokladů šťastného života, a proto o nich Gretchen píše docela často. A opravdu, její knihy mi pomohly uvědomit si dost věcí, které jsem překvapivě prakticky aplikovala. Uvědomila jsem si, že jediný, koho můžu změnit, jsem já, a proto nemá cenu snažit se změnit mého partnera. Zamyšlení se nad čtyřmi tendencemi (o těchto tendencích více později v článku) mi pomohlo pochopit moje i Chrisovo chování v určitých věcech. Kromě toho jsem si přizpůsobila pár tipů z Gretcheniných dvou projektů štěstí, jako například rodinné pátky, speciální snídaně, večerní novinky nebo nepřipomínkování toho druhého ve vztahu.

Tak, a teď ty knihy

Prozatím jsem od Gretchen Rubin přečetla čtyři knihy, dvě dokonce vyšly v češtině. Začnu těmi, které jsem četla nejdříve, a které se mi líbily nejvíce.

1. Čtyři Tendence (The Four Tendencies)

Tohle byla právě ta kniha, která mě zaujala v okamžiku, kdy jsem poprvé slyšela o Gretchen Rubin. Přečetla jsem ji za víkend a byla překvapená, jak moc jde k jádru věci. Čtyři tendence jsou způsoby reakcí, jakými reagujeme na očekávání, ať už naše či ostatních. Reakce na očekávání – zní to nezajímavě, ale když se nad tím zamyslíme, tak právě na našich reakcích na zadané úkoly, předsevzetí či přání závisí téměř všechno od osobních předsevzetí až pracovní výkonnost. Na stránkách Gretchen si můžete zdarma udělat krátký kvíz, který vám řekne, jakou máte tendenci vy (bohužel jen v angličtině). Jste rebel, který nerad poslouchá ostatní i sebe? Musíte se na vše ptát proč a dokud nedostanete uspokojivou odpověď, tak vámi nic nehne? Uděláte vše, co jste buď slíbili ostatním nebo na co máte stanovenou časovou lhůtu? Nebo vám pro bezproblémové splnění úkolu stačí pouze vnitřní rozhodnutí?

Gretchen v knize popisuje každou z těchto čtyř tendencí, včetně toho, jaký je nejlepší způsob, jak člověka s danou tendencí „přesvědčit“, ať už v práci, rodině nebo vztahu. Po (velmi přesném) popisu čtyř tendencí, Gretchen popisuje výhody i nevýhody každé tendence v romatických vztazích a jak využít silných stránek každé tendence.

Já jsem typický člověk, co se na vše ptá proč a když nevím, proč něco dělám, tak to nedělám. Můj Chris je naopak člověk, který když se rozhodne, že něco udělá, tak s tím nemá problém. Svými neustálými otázkami proč jsem Chrise občas vytáčela k šílenství. Někdy vlastně ani nevím, proč se ptám, je to jako reflex. Proč jdeme nakupovat zítra a ne v pátek? Proč jedeme autem a ne pešky? Proč jsi koupil celé plato vajec, když potřebujeme pět? Teď oba víme, že to je prostě můj charakter a neptám se proč, abych ho naštvala nebo mu vnutila lepší řešení. Je to prostě proto, že abych něco akceptovala, tak potřebuju vědět proč. V pátek jsem chtěla jít na nákup kvůli tomu, že nebude doma elektřina, zatímco Chris věděl, že v pátek bude v obchodě moc lidí, protože se ve čtvrtek rozdávají výplaty. Autem jsme jeli kvůli tomu, že potřeboval něco vyzvednout ve městě, a já o tom nevěděla. A plato vajec koupil kvůli tomu, aby ušetřil. Teď to vše dává větší smysl, nemyslíte?

Teď se podívejme na Chrisovu tendenci. Vždycky jsem se snažila být milá a ptát se ho, co by chtěl k večeři, do které restaurace by chtěl jít, co by chtěl dělat o víkendu nebo na co se chce dívat v televizi. A Chrise tohle hrozně otravovalo, protože si myslel, že se prostě nedokážu rozhodnout, co chci já. Pro jeho tendenci je typické, že se sám rozhodne a udělá to tak, jak si to naplánoval a je těžké si představit, že ostatní to nemusí mít stejně. Takže teďka se na nic neptám a rozhodnu se za oba, protože to Chris víc ocení a má pocit, že jsem nezávislejší a nepotřebuju ho k rozhodování. Porozumění našich tendencí bylo opravdu zajímavým zážitkem a dalo nám mnoho odpovědí. Já odpovědi potřebovala, protože bych se jinak ptala proč, a on zase typicky pro svou tendenci pokrčil rameny a věnoval se svojí aktivitě, u které jsem ho vyrušila.

2. Projekt štěstí

Dvanáct měsíců, dvanáct oblastí života, které můžeme zlepšit a být šťastnější. Gretchen se rozhodla vyzkoušet svůj vlastní projekt štěstí, kdy si na každý měsíc roku vybrala jednu oblast (jako třeba přátelství, manželství, peníze, práce, vášeň nebo duchovno), na kterou se zaměřila a velmi vtipně popisuje, jak se jí dařilo (či nedařilo) tato předsevzetí dodržovat.

Co je důležité a proč se mi tato kniha opravdu líbila, tkví v použití slova „šťastnější“. Projekt štěstí nemá za cíl změnit drasticky váš život a být tím zázrakem, po kterém budete šťastní navždy a bez práce. Tato kniha je o tom, jak žít šťastněji, i když už jste šťastní, a ukáže vám, že opravdu máte moc ovládat svůj život a učinit se šťastnější.

A co jsem si z této knihy odnesla? Z měsíce manželství jsem si odnesla předsevzetí nemít kousavé poznámky na partnera a neočekávat chválu za věci, které dělám. Z měsíců práce a vášně předsevzetí radost z neúspěchu či zapomenout na výsledky a soustředit se na radost z procesu. Z měsíce přátelství předsevzetí vytvořit nová přátelství tady v Zambii.

I pokud nemáte chuť dělat předsevzetí, tato knížka se čte velmi lehce a může být skvělou oddychovou u nedělního kafe (pokud máte takovýto luxus jako klidná chvilka o víkendu!). Projekt štěstí vyšel v češtině, bohužel to ale vypadá, že je vyprodán. Pokud na něj narazíte, napište prosím do komentářů. Jinak samozřejmě doporučuji Amazon, jakožto dle mého názoru nejspolehlivější platformu na nákup (anglických) knih).

3. Šťastnější doma (Happier at Home)

Šťastnější doma je volné pokračování projektu štěstí. Tentokrát je to devět měsíců (od září do května) se zaměřením na rodinu, domov a sousedství. Osobně se mi více líbil první projekt štěstí, nicméně i šťastnější doma je velmi pohodové a inspirativní čtení.

A co jsem si odnesla tentokrát? Uvědomění si, že štěstí nás nemusí vždy bavit (jako například cvičení v posilovně nebo třídění fotek do alba), že někdy čekáme, ani nevíme na co, a nikam se neposunujeme (i proto jsem se rozhodla založit tento blog teď a nečekat na lepší chvíli!), že dělat něco pár minut denně je efektivnější než dělat to jen jednou týdně déle (cvičit pět minut denně namísto hodiny v posilovně v sobotu) a že pokud něco chci opravdu udělat, tak k tomu musím mít dobré podmínky (špinavé oblečení hodím do koše s prádlem jen pokud je koš v koupelně, a ne v ložnici).

4. Pořádek v pokoji, pokoj v duši

Tato kniha vyšla česky a je dokonce dostupná jako e-kniha i pevná vazba v Knihách Dobrovský! Alespoň jedna skvělá zpráva pro české čtenáře a čtenářky!

Pravděpodobně jste slyšeli o tom, že když si ráno usteleme postel, tak budeme šťastnější? Tato kniha je právě o tom, jak si udělat doma místo (pro štěstí). Co stránka, to jeden tip na to, jak vytřídit nepotřebné věci. Gretchen radí zeptat se sama sebe, zda onu věc potřebujeme, používáme nebo ji máme rádi. Pokud je odpověď ne, můžeme ji vyhodit (nebo darovat).

Já miluju pravidlo jedné minuty: pokud to zabere méně než minutu, udělej to hned (zvedni mokrý ručník ze země a pověs ho na háček). Také pravidlo odmítat věci zdarma je super, pokud bychom za něco nezaplatili, tak proč si to brát zadarmo (kolik z nás má reklamní termo hrnky, které nikdy nepoužíváme a jen zabírají místo v kredenci?). A v neposlední pravidlo mít „parkoviště“ na věci, v mém případě určité místo, kam dávám oblečení, které není ani čisté, ani špinavé.

Tato knížka je o tom, jak si udělat pořádek doma (a tím i v mysli). Pokud bych ji měla srovnat s předchozími třemi knihami, tak je to spíše návod než knížka, ke které si lehnete před spaním. Jelikož ale Gretchen miluju, tak si mi knížka líbila a odnesla jsem si z ní několik zajímavých nápadů.

A co dál?

Doufám, že vás některé věci zaujaly, a že se třeba alespoň do jedné z knih začtete. Rozhodně bych doporučila Čtyři tendence a Projekt štěstí, kterým bych dala pět hvězdiček. Mrzí mě, že jich víc nevyšlo v češtině. Do budoucna se chystám přečíst knihu Zvyk není železná košile (ano vyšla česky, ale opět není na skladě). V této knize se Gretchen zaměřuje na to, jak docílit pozitivní změny tvořením dobrých návyků. Kromě toho sleduji Gretchen na sociálních sítích, nebo si občas poslechnu její podcast o štěstí, knihách a zajímavých tricích, které mohou zlepšit váš život.

Co si o tom myslíte vy? Napište mi sem nebo na Facebook, co vás inspirovalo. Četli jste podobné knihy, které byste doporučili? Nebo máte vaše vlastní tipy na šťastnější život? Neváhejte a pište, budu se těšit!