Pokud máte tendence si v hlavě vytvářet katastrofické scénáře jako já, buďte v klidu, nejste sami. Všichni se čas od času pohádáme s partnerem a nejradši by jsme po něm hodili telefon, skleničku, knížku nebo cokoliv co je blízko. Máte pocit, že se musíte okamžitě odstěhovat nebo ho vyhodit z domů a požádat ho o laskavost, ať se s vámi rozejde hned, a ne až za pět let? Nedávno jsem zjistila, že pro to existuje termín katastrofizace!
Katastrofické myšlení je dokonce definované, a to jako porucha v poznávání. Znamená to, že si vytvoříte ten nejhorší možný scénář a své problémy zveličíte do největších možných proporcí. Nejsem sice psycholožka, ale mám pocit, že tento popis na mě rozhodně sedí (nerada bych tento problém zjednodušovala a věřím tomu, že pomoc profesionálního psychologa může být v určitých případech na místě). I přesto, že to zní děsivě, tady je pár mých tipů, jak s katastofickým myšlením nakládat. Občas mi to jde, někdy míň, ale rozhodně vidím pokrok!
Uvědomte si, že to co máte v hlavě je nejhorší možný scénář
Když si uvědomíme, že máme tendenci katastrofizovat, tak to je ten správný okamžik to změnit. U mě funguje to, že si řeknu, že můj perfektní nejhorší možný scénář je na 99.9% nepravděpodobný, a že se stresuju zbytečně. Sice to nepřejde hned, ale časem ano (v mém případě přes noc). Jednoho krásného dne jsem si uvědomila, že síla mysli je opravdu všechno (jen tu vůli najít!) a může změnit zvyky, kterých se chcete zbavit (seberozvojové knížky mi nikdy nepomohly, má vůle se objevila ze dne na den!). I na tendenci vytvářet negativní scénáře můžeme nahlížet jako na zlozvyk, kterého se chceme zbavit.
Smyčka z pekla
Jak píše Mark Manson, často se staneme obětí pekelné smyčky. Cítíme se ještě hůř, kvůli tomu že se cítíme blbě, v mém případě hádky se svým partnerem se začnu vinit z toho, že máme zkažený večer, že jsem si zkazili jinak skvělý den, že ničíme dětství našeho dítěte a náš skvělý vztah (nic z toho není pravda, možná kromě zkaženého večera!). Zkuste si uvědomit, že váš vaše mysl vláčí touto smyčkou, a prostě pokračujte v tom, co jste dělali (třeba v psaní postu na blog!). Když se k tomu budete stále vracet, je možné, že ten večer opravdu bude k ničemu.
Některé problémy ve vztazích se nikdy nevyřeší
Známý specialista na vztahy John M. Gottman říká, že bychom si měli uvědomit, že některé problémy mezi námi a našim partnerem jednoduše nikdy nevyřešíme. Přála bych si, aby mi tohle někdo řekl před deseti lety! Občas jsem si říkám, že nás (nebo alespoň mě) nikdo nepřipravil na to, co vztahy opravdu obnáší. Mé představy o bezproblémových a jednoduchých vztazích mými opravdovými vztahy opravdu zamávaly. Jen jednoduchý fakt, že se ve vztahu na některých věcech prostě nikdy neshodneme, mi pomohl uvědomit si, že to prostě nemá cenu řešit (nebo jen trochu). Ber nebo nech být.
Jen ty se můžeš změnit
Zní to jako klišé, ale vypadá to, že to bude pravda (myslí si to i moje inspirace Gretchen Rubin v její knize Projekt štěstí a Happier at Home). Proč se zaobírat něčím, na co stejně nemáme vliv? Nemá to smysl, tak není lepší věnovat energii tomu, jak být trpělivější, mít více porozumění a pochopení? Možná právě tohle nám v budoucnu pomůže hádkám předejít.
Vykašli se na to a nerozebírej to s kamarádkami
Tak. Tohle byl můj denní chléb po jakékoliv hádce. Myslela jsem si, že to pomáhá, ale ve skutečnosti mi to umožnilo se v tom jen rýpat, dál se točit v pekelné smyčce a často jsem si díky těmto „diskuzím“ vytvořila (či potvrdila) ještě katastrofičtější scénáře a (negativní) předpoklady. Zkuste se pokušení zavolat své nejlepší kámošce nebo ségře vyhnout a uvidíte, že to bude lepší.
Jak katastrofické myšlení řešíte (nebo neřešíte) vy? Napište mi a podělte se o vaši zkušenost, jsem moc zvědavá!
